Pozvánka na akci 2000 slov dnes v Knihovně Akademie věd

Letos je tomu padesát let, co skupina akademiků kolem Otta Wichterleho oslovila spisovatele Ludvíka Vaculíka, aby sepsal manifest, který měl pobídnout veřejnost k aktivnímu zapojení se do politického života. Výsledkem se stal úderný dokument "2000 slov, které patří dělníkům, zemědělcům, úředníkům, umělcům a všem", jež podepsalo víc než 100 tisíc lidí. Sepsáním manifestu vrcholila snaha o demokratizaci státního socialismu ukončená srpnovou invazí. Předcházela mu mimo jiné živá debata o společenských implikacích vědecko-technologické revoluce a možnostech jejího využití k rozvoji člověka.

Nostalgické připomínání více či méně nenaplněných nebo přímo zrazených vizí a utopií minulosti také znamená konfrontaci s absencí podobných narativů v současnosti. Čím více upínáme svou pozornost k minulosti, tím intenzivněji vnímáme, že dnes chybí emancipační politické či sociální vize. Prázdný prostor idejí pak snadno vyplňují fikce populistů a nacionalistů. Vkrádá se otázka, jestli kritičtí intelektuálové a intelektuálky nevyklidili své pozice ve veřejném prostoru příliš snadno. Nabízí se několik otázek: Jakou roli hráli vědci a vědkyně v politických a společenských transformačních procesech v minulosti a jakou hrají dnes? Slouží dnes vědecké instituce k reflexi společensko-politických změn? Nechává akademický provoz zaměřený na efektivitu a kvantitu produkce dostatek prostoru pro společenskou kritičnost vědců a vědkyň? A jaké frustrace práce ve vědecké instituci generuje?

Filosofický ústav Akademie věd ve spolupráci s uměleckým kolektivem ABV - Ateliér bez vedoucího pořádá veřejné slyšení, při kterém budou přizvaní akademici a akademičky společně hledat odpovědi na tyto otázky. Po prezentaci jejich příspěvků bude následovat debata nad aktualizovaným manifestem 2000 slov.

Veřejného slyšení se zúčastní Tereza Stöckelová, Vít Strobach, Milena Bartlová, Joe Grim Feinberg, Pavel Himl, Michael Komm a další.