Prezentace nového dvojčísla časopisu Kontradikce – Contradiction

http://kontradikce.flu.cas.cz/aktuality

Prezentace nového dvojčísla časopisu Kontradikce – Contradictions

Právě vychází dvojjazyčná ročenka Kontradikce – Contradictions o dějinách a současnosti kritického sociálního myšlení ve střední a východní Evropě. Druhý ročník Vám přináší texty V. Bartoše o dialektice přírody, M. Metelce o Chartě 77, I. Komanické o košickém Proletkultu, N. Pepperellovéo Lukácsovi, D. Swaina o rawlsovských teoriích spravedlnosti, P. Steinera o Havlovi, P. Kužela a É. Balibara o Althusserovi, Š. Svěráka o Effenbergerovi, V. Effenbergera o poezii, H. Marcuseho o estetice, J. Beránkové a A. Badioua o komunismu mj.

Diskuzi o novém dvojčísle a výhledech do budoucnosti povedou redaktoři Jiří Růžička, Ľuba Kobová a Joe Grim Feinberg. Diskusi moderuje Per Šourek z Českého rozhlasu (Reflexe: Historie/Filosofie!).

Čtvrtek, 7. 3. 19:00, Filosofická fakulta UK, Nám. Jana Palacha 2, m. 200

Call for Papers 2019

Ke kritice občanské společnosti

Když došlo v letech po roce 1989 ve střední a východní Evropě ke změně režimů, byla tato změna spojena nikoli pouze s obnovením institucí parlamentní demokracie, nýbrž také s důrazem na význam „občanské společnosti". Aktivní občané, angažující se mimo struktury oficiální politické moci, byli oslavování jako síla, která bude garantovat občanská práva, prosazovat sociální spravedlnost a kontrolovat státní moc. Tyto emancipační ideály spojené s pojmem občanské společnosti s sebou nicméně přinášejí ambivalentní dědictví. Pojem občanské společnosti neznamená pouze občanskou angažovanost, nýbrž také vymezuje, které způsoby angažování jsou přijatelné a které naopak ve veřejné sféře nemají místo, čímž může sloužit k legitimizaci již ustanoveného společenského řádu a může vytěsňovat ty formy kritiky, které by byly namířeny přímo proti tomuto řádu samému. Rozdělení na občanskou a politickou společnost není politicky neutrální a její nekritické přijetí může konzervovat daný systém institucí a znemožnit uvažování o překročení tohoto rozdělení.

Tématem třetího ročníku Kontradikcí je proto pojem občanské společnosti a kritické přezkoumání tohoto pojmu. Jde nám přitom o to zaměřit se nikoli pouze na to, co tento pojem vyjadřuje, nýbrž i na to, jaké jsou společenské předpoklady občanské společnosti a jaké obsahy diskurz zdůrazňující význam občanské společnosti a angažovanosti mimo oficiální strukturu politické moci naopak vylučuje a zakrývá. Zvláště bychom se chtěli zaměřit na podmínky možnosti existence občanské společnosti a na to, jaké společenské důsledky z ustanoveného rozdělení na tzv. občanskou a politickou společnost vlastně plynou, a prozkoumat dvojznačnou a často neviditelnou roli ekonomické moci v rámci konceptuálního horizontu vycházejícího z pojmu občanská společnost.

Chceme se rovněž ptát, jestli je občanská společnost v krizi, a pokud ano, čeho je tato krize vlastně symptomem. Chceme rovněž tematizovat otázku, zdali pojem občanské společnosti tím, že vytváří binární opozici občan – ne-občan, nezamezuje tematizovat otázky „občanů druhé kategorie", vyloučených občanů apod. Má důraz na občanství a na občanské dimenze společenského života za následek upírání politických, ekonomických a sociálních práv ne-občanů? A pokud ano, nepodrývá se tím často proklamovaná teze, že občanská společnost je v základu tolerantní a otevřená? Prosíme tedy o příspěvky, které:

se kriticky zabývají intelektuální genealogií a teoretickými konsekvencemi rozdělení na občanskou a politickou společnost, případně problémem vyloučení významu ekonomické moci z mnoha současných konceptualizací občanské společnosti
zkoumají historický význam pojmu „občanská společnost" v kritikách společností sovětského typu a zabývají se kontinuitou a diskontinuitou uvažování o tomto pojmu v řadech disidentů před rokem 1989 a v liberálním myšlení po roce 1989; příspěvky, které si kladou otázku, zdali a v jaké podobě může dědictví diskurzu občanské společnosti přispívat k dnešnímu emancipačním snahám.
diskutují dvojznačnou roli, kterou pojem „občanská společnost" hrál při „přechodu k demokracii" a tržnímu hospodářství v zemích střední a východní Evropy v 90. letech, kdy občanská společnost byla prezentována jednak jako faktor tlumící nejhorší důsledky tržního hospodářství, jednak jako ideál, který v kombinaci s ideály liberální demokracie legitimizuje tržní hospodářství jako takové;
analyzují společenskou roli a emancipační či konzervativní potenciál těch praktik a institucí, které jsou obvykle považovány za příklady občanské společnosti – jako jsou např. mimoparlamentní politické iniciativy, intelektuální veřejná sféra a tzv. neziskový a nevládní sektor.
přezkoumají pojmy blízké pojmu občanská společnost, jako „občanství" apod. a jejich nejednoznačné místo v současném politickém a teoretickém diskurzu
budou se zabývat tím, jak by politická a sociální teorie měla uchopovat postavení ne-občanů (či těch, kteří jsou pojímáni jako neideální občané v důsledku specifické genderové, sexuální, rasové či etnické konstrukce občanství) a pohybem mezi mnoha místy občanství a ne-občanství.

Příspěvky prosím posílejte v angličtině, češtině či slovenštině ve formátech *.rtf, *.odt, *.doc, or *.docx na adresu: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. do 28. září 2018.

Kromě příspěvků na téma občanská společnost uvítáme veškeré příspěvky, které odpovídají obecným tématům časopisu.

Pro více informací včetně citační normy viz zde.

Filosofický ústav Akademie věd ČR, v. v. i.
Jilská 1, Praha 1, 110 00
IČ: 67985955, DIČ (VAT Number): CZ67985955
číslo účtu: 11339990/5500
IBAN: CZ22 5500 0000 0000 1133 9990
SWIFT: RZBCCZPP
www.flu.cas.cz