Department for the Study of Modern Czech Philosophy

Chair: Ivan Landa, Ph.D.

Deputy chair: Jan Mervart, Ph.D.

The Department for the Study of Modern Czech Philosophy carries out basic research on the history of Czech philosophy from the beginning of the 19th century through the end of the 20th century, within the broader context of European intellectual history. It works in fields that have been the object of considerable scholarly interest, in addition to other fields that have often been ignored. Members of the department concentrate on the following themes:

(I) Czech Marxist philosophy

(II) Czech non-Marxist philosophy

(III) Czech philosophy and society up to 1948

Within these areas of study a number of specific projects are underway (each involving original research as well as the publication of critical editions of important texts). These projects include:

1) Marxist humanism in Czechoslovakia (Feinberg, Kužel, Landa, Mervart, Tomek).

This project's principal goal is to investigate the character, intellectual context, and impact of Marxist humanism in Czechoslovakia. Special attention is given to the work of Karel Kosík, Robert Kalivoda, Vítězslav Gardavský, Ivan Sviták, and Lubomír Sochor.

2) Philosophy of the dissident movement (Feinberg, Kužel, Landa, Mervart).

This project's principal goal is to map out the intellectual world of participants in the dissident movement. Special attention is given to a number of principle representatives of Czech dissent, including Václav Benda, Václav Havel, Ladislav Hejdánek, and Jiří Němec.

3) Philosophical and social scientific thought in the Czech Lands between 1800 and 1948 (Svoboda, Ševeček, Tomek).

This project's principal goal is to prepare a bibliography of source material on the history of Czech thought (on the basis of work left unfinished by Karel Urianek). The bibliography will contain, among other things, a bibliography of works by Jewish and German authors working in the region, as well as a bibliography of writings from the Russian immigrant community living in Czechoslovakia between 1918 and 1949. Another goal of the project is to systematically investigate the history of Czech Hegelianism, anarchism, Herbartism, and structuralism and their position within the history of ideas in Central Europe.

The department's output in the coming years will include critical editions of source material in the form of anthologies and the selected or collected works of individual authors (Kosík, Gardavský, Sviták, and others); original scholarly studies and reviews in Czech as well as international journals; individual and collective monographs; translations; and bibliographies. The department also organizes conferences, workshops, seminars, and public lectures for scholarly and non-scholarly audiences.

The Department for the Study of Modern Czech Philosophy openly collaborates with researchers, universities, archives, and other research institutions within the Czech Republic and abroad.

Kalendář

«  April 2020  »
MTWTFSS
1 2 3 4 5
6 7 8 9101112
13141516171819
20212223242526
27282930

Právě vychází

    • mozkem-nebo-pesti-horizont-ceskeho-anarchismu-na-prelomu-19-a-20-stoleti

      Mozkem nebo pěstí? Horizont českého anarchismu na přelomu 19. a 20. století.

      Na přelomu 19. a 20. století se utvářel český anarchismus jako hnutí postupně ve dvou podobách. V jedné akcentoval praktickou stránku hnutí v dělnickém zázemí jako podobu stávkového hnutí, odborové solidarity a přímého nezprostředkovaného nátlaku v podobě anarchosyndikalismu – jako pěst hnutí. Ve druhé podobě se formoval jako intelektuálně teoretizující orientace ke svobodě individua a společnosti, jako komplementární součást anarchistického hnutí – jako jeho mozek. Tak chtěl být chápán a působit český anarchismus na počátku 20. století.

      Manibus propriis
    • the-paradox-of-authenticity-folklore-performance-in-post-communist-slovakia

      The Paradox of Authenticity: Folklore Performance in Post–Communist Slovakia.

      Contents

      Observing the activities of urban folk dance enthusiasts in Slovakia, Joseph Grim Feinberg sets out to scrutinize the processes by which "authentic folklore" is identified, talked about, represented, reconstructed, reenacted, and revived. In Weaving together personal narrative, ethnographic analysis, and philosophical reflection, Feinberg examines the aspirations and difficulties of young folk dance devotees as they recognize that authenticity is more easily prized than achieved. He sheds new light on the problems of specialized performance and broad participation, the uneasy relationship between folklore and the public sphere, and the paradoxical pursuit of authenticity in the modern world.

      University of Wisconsin Press
    • vratit-folklor-udom-dialektika-autentickosti-na-sucasnom-slovensku

      Vrátiť folklór ľuďom. Dialektika autentickosti na súčasnom Slovensku.

      O knize

      Kniha skúma myšlienky a činnosť hnutia za „autentický folklór" na súčasnom Slovensku. Kladie si otázky, ako sa skupina kultúrnych činiteľov snaží etablovať svoje oprávnenie zobrazovať autentický folklór a ako rieši zdanlivý paradox, že autentický folklór sa poníma ako niečo komorné a súkromné, ako niečo, čo sa neprezentuje žiadnemu publiku, ale pritom je nutné tento neprezentovateľný materiál prezentovať publiku, aby sa verejnosť o ňom dozvedela. Kniha prekladá hypotézu, že rozporuplné hľadanie autentickosti je stálym a možno nevyhnutným prvkom života modernej doby, zároveň sa však toto hľadanie objavuje v rôznych podobách. V knihe je napríklad analyzovaný rozdiel medzi tým, čo nazývam súčasným režimom autenticity a režimom autenticity, ktorý prevládol na Slovensku medzi rokmi 1948 a 1989. Zatiaľ čo predošlý diskurzívny režim zdôrazňoval kontinuitu medzi starými, "autentickými" formami folklóru a súčasnými kultúrnymi prejavmi, dnešné hnutie za autentický folklór zdôrazňuje časovú diskontinuitu. Zatiaľ čo predošlý diskurzívny režim sa odvolával na "ľud" ako pretrvávajúci subjekt politiky i kultúry, ako niečo, čo spája staré a nové, dnešné hnutie rétoricky konštruuje "ľud" ako tradičného– nie moderného – "nositeľa" folklóru, ktorý je prítomný hlavne v minulosti a mimo politickej sféry.

      Sociologický ústav SAV, Edícia Analýzy AKAmedia
    • idea-dejin-a-palacky-jako-myslitel

      Idea dějin a Palacký jako myslitel

      František Palacký svým myšlením a jednáním zřetelně vytyčil smysl české existence v dějinách lidstva, a tak udal rozhodující tón českému národnímu obrození 19. století a z něj pramenícímu dramatickému pohybu českých dějin do dnešních časů. Stočtyřicáté výročí úmrtí Františka Palackého jsme si připomněli společným workshopem Filosofického a Historického ústavu akademie věd České republiky „Idea dějin a Palacký jako myslitel", jenž se uskutečnil 23. června 2016 v prostorách akademického konferenčního centra Filosofického ústavu AV ČR. Celek sborníku příspěvků z této akce, zaměřený na myslitelský přínos a podnětnost díla Františka Palackého, ukazuje věcnou oprávněnost hodnocení jeho zásadního významu jako přelomově klíčové osobnosti na poli filosofie, historické vědy a politického jednání v moderních českých dějinách. Zároveň na fenoménu Palackého předvádí konkrétní možnost souladu úsilí filosofického a historiografického zkoumání. Zejména Palackého filosofie dějin se ukazuje jako příhodná půda prolínání filosofického a historického bádání. A právě Palackého rozhodující důraz na ideu dějin se ukazuje jako optimální rámec takového prolnutí, jak texty sborníku často dokládají.

      Filosofia
    • smysl-ceske-existence-ceska-statni-idea-a-masarykova-ceska-otazka

      Smysl české existence Česká státní idea a Masarykova česká otázka

      Monografie se zaměřuje na duchovní základy české státnosti a smyslu českých dějin, k nimž se Československá republika zejména myšlením a jednáním svého klíčového zakladatele Tomáše G. Masaryka, jež vycházely z jeho pojetí české otázky, přihlásila a náš stát dosud hlásí. Pojednání vychází z filosofického významu Masarykova pojetí českých dějin v souvislostech české státní ideje. Z tohoto zorného úhlu se zabývá duchovně zásadními osobnostmi rozhodujících epoch a zlomových událostí českých, resp. československých dějin. V závěru se výslovně dotýká aktuálních dějinných souvislostí a nynějších problémů zakládajícího smyslu české státnosti.

      Academia
    • pohyb-a-rad-pokus-o-fenomenologickou-ontologii

      Pohyb a řád: Pokus o fenomenologickou ontologii

      Miloslav Bednář se ve své monografii zabývá rozvrhem fenomenologické ontologie. Předkládá filosofické veřejnosti samostatný a svébytný koncept fenomenologické ontologie, který vyrůstá především z filosofie Jana Patočky, je však poučen i širším historickým vývojem fenomenologie. Pojetí původního času je mu východiskem fenomenologického nahlédnutí a uchopení původního fenomenologického a fenomenologicko-kosmologického univerza - Fysis. Původní pohyb Fysis se takto odhaluje jako původní pohybový posun ukazování jako takového, a rozmanitosti jeho struktur a základních prvků.

      Togga