Knihy

the-paradox-of-authenticity-folklore-performance-in-post-communist-slovakia

The Paradox of Authenticity: Folklore Performance in Post–Communist Slovakia.

Contents

Observing the activities of urban folk dance enthusiasts in Slovakia, Joseph Grim Feinberg sets out to scrutinize the processes by which "authentic folklore" is identified, talked about, represented, reconstructed, reenacted, and revived. In Weaving together personal narrative, ethnographic analysis, and philosophical reflection, Feinberg examines the aspirations and difficulties of young folk dance devotees as they recognize that authenticity is more easily prized than achieved. He sheds new light on the problems of specialized performance and broad participation, the uneasy relationship between folklore and the public sphere, and the paradoxical pursuit of authenticity in the modern world.

University of Wisconsin Press
vratit-folklor-udom-dialektika-autentickosti-na-sucasnom-slovensku2

Vrátiť folklór ľuďom. Dialektika autentickosti na súčasnom Slovensku.

O knize

Kniha skúma myšlienky a činnosť hnutia za „autentický folklór" na súčasnom Slovensku. Kladie si otázky, ako sa skupina kultúrnych činiteľov snaží etablovať svoje oprávnenie zobrazovať autentický folklór a ako rieši zdanlivý paradox, že autentický folklór sa poníma ako niečo komorné a súkromné, ako niečo, čo sa neprezentuje žiadnemu publiku, ale pritom je nutné tento neprezentovateľný materiál prezentovať publiku, aby sa verejnosť o ňom dozvedela. Kniha prekladá hypotézu, že rozporuplné hľadanie autentickosti je stálym a možno nevyhnutným prvkom života modernej doby, zároveň sa však toto hľadanie objavuje v rôznych podobách. V knihe je napríklad analyzovaný rozdiel medzi tým, čo nazývam súčasným režimom autenticity a režimom autenticity, ktorý prevládol na Slovensku medzi rokmi 1948 a 1989. Zatiaľ čo predošlý diskurzívny režim zdôrazňoval kontinuitu medzi starými, "autentickými" formami folklóru a súčasnými kultúrnymi prejavmi, dnešné hnutie za autentický folklór zdôrazňuje časovú diskontinuitu. Zatiaľ čo predošlý diskurzívny režim sa odvolával na "ľud" ako pretrvávajúci subjekt politiky i kultúry, ako niečo, čo spája staré a nové, dnešné hnutie rétoricky konštruuje "ľud" ako tradičného– nie moderného – "nositeľa" folklóru, ktorý je prítomný hlavne v minulosti a mimo politickej sféry.

Sociologický ústav SAV, Edícia Analýzy AKAmedia
idea-dejin-a-palacky-jako-myslitel

Idea dějin a Palacký jako myslitel

František Palacký svým myšlením a jednáním zřetelně vytyčil smysl české existence v dějinách lidstva, a tak udal rozhodující tón českému národnímu obrození 19. století a z něj pramenícímu dramatickému pohybu českých dějin do dnešních časů. Stočtyřicáté výročí úmrtí Františka Palackého jsme si připomněli společným workshopem Filosofického a Historického ústavu akademie věd České republiky „Idea dějin a Palacký jako myslitel", jenž se uskutečnil 23. června 2016 v prostorách akademického konferenčního centra Filosofického ústavu AV ČR. Celek sborníku příspěvků z této akce, zaměřený na myslitelský přínos a podnětnost díla Františka Palackého, ukazuje věcnou oprávněnost hodnocení jeho zásadního významu jako přelomově klíčové osobnosti na poli filosofie, historické vědy a politického jednání v moderních českých dějinách. Zároveň na fenoménu Palackého předvádí konkrétní možnost souladu úsilí filosofického a historiografického zkoumání. Zejména Palackého filosofie dějin se ukazuje jako příhodná půda prolínání filosofického a historického bádání. A právě Palackého rozhodující důraz na ideu dějin se ukazuje jako optimální rámec takového prolnutí, jak texty sborníku často dokládají.

Filosofia
smysl-ceske-existence-ceska-statni-idea-a-masarykova-ceska-otazka

Smysl české existence Česká státní idea a Masarykova česká otázka

Monografie se zaměřuje na duchovní základy české státnosti a smyslu českých dějin, k nimž se Československá republika zejména myšlením a jednáním svého klíčového zakladatele Tomáše G. Masaryka, jež vycházely z jeho pojetí české otázky, přihlásila a náš stát dosud hlásí. Pojednání vychází z filosofického významu Masarykova pojetí českých dějin v souvislostech české státní ideje. Z tohoto zorného úhlu se zabývá duchovně zásadními osobnostmi rozhodujících epoch a zlomových událostí českých, resp. československých dějin. V závěru se výslovně dotýká aktuálních dějinných souvislostí a nynějších problémů zakládajícího smyslu české státnosti.

Academia
pohyb-a-rad-pokus-o-fenomenologickou-ontologii

Pohyb a řád: Pokus o fenomenologickou ontologii

Miloslav Bednář se ve své monografii zabývá rozvrhem fenomenologické ontologie. Předkládá filosofické veřejnosti samostatný a svébytný koncept fenomenologické ontologie, který vyrůstá především z filosofie Jana Patočky, je však poučen i širším historickým vývojem fenomenologie. Pojetí původního času je mu východiskem fenomenologického nahlédnutí a uchopení původního fenomenologického a fenomenologicko-kosmologického univerza - Fysis. Původní pohyb Fysis se takto odhaluje jako původní pohybový posun ukazování jako takového, a rozmanitosti jeho struktur a základních prvků.

Togga
der-anarchismus-absicht-und-tat

Der Anarchismus - Absicht und Tat

Während die Anarchisten seit Mitte des 19. Jahrhunderts an die Verwirklichung der sozialpolitischen Konzeptionen oder Theorien dachten, blieb es oft nur bei den Absichten. Die Bemühungen um die Verwirklichung der Konzeptionen waren meis­tens stärker als das Überdenken der theoretischen Grun­dlagen. Zumeist ist es nicht gelungen, die sozialpolitischen oder revolutionären Ab­sichten, die hier und jetzt auf eine Verwirklichung zielten, zu erfüllen. Wenn schon, dann eigentlich nur in einem zeitlich und räumlich sehr begrenzten Umfang. Vor allem aber waren die Anarchisten bestrebt, ein Maximum an Freiheit in die Konzepte der sozialen Wirklichkeit zu bringen und zu realisieren. Dabei wollten sie immer mehr sein als bloße Theoretiker; ihr Anliegen war es, ihre Ideen auch unmittelbar zu verwirklichen und entsprechend realisierbare Konzepte zu liefern.

Manibus propriis
materialy-k-teorii-elit-a-k-jeji-kritice

Materiály k teorii elit a k její kritice

V kontextu rostoucích společenských nerovností a politické nestability s tím spojené se objevují otázky, zda a do jaké míry jsou za tento vývoj zodpovědné elity. Čtenáři se dostává do rukou sborník vybraných pasáží klasických textů z přelomu 19. a 20. století (Gaetana Moscy, Vilfreda Pareta a Roberta Michelse), příspěvků autorů, kteří na teorii elit navázali (Karla Mannheima, Jamese Burnhama ad.), včetně pokusů o kritiku teorie elit (György Lukács, Thomas Bottomore a jiní). Tato kniha dále mapuje etapu vývoje teorie elit od druhé světové války přibližně do sedmdesátých let 20. století a dává nahlédnout do zkoumání sociálních nerovností a hierarchií. Svým způsobem představuje alternativní přístup či doplněk k marxistické třídní analýze.

Filosofia
modernita-modernity-v-eurasijskych-kulturnich-a-civilizacnich-kontextech

Modernita/modernity v eurasijských kulturních a civilizačních kontextech

Výběr textů podává přehled současných teoretických úvah věnovaných modernitě v singuláru i plurálu, a to jednak z evropské či západní perspektivy a jednak v dialogu s některými nezápadními, speciálně asijskými, interpretacemi. Interpretace modernity se utvářely v rozdílných kulturních a civilizačních prostředích, což se odráží v odlišných myšlenkových rámcích. Sborník má transdisciplinární charakter a navazuje především na knihy s interkulturním zaměřením, které vyšly v ediční řadě Filosofie a sociální vědy. Přispívá k pochopení, že vývoj Evropy neurčují čistě vnitřní faktory, ale i vztahy ke globálním partnerům a aktérům světového dění.

Filosofia
je-treba-zavrhnout-liberalismus-k-jednomu-problemu-modernity5

Je třeba zavrhnout liberalismus? K jednomu problému modernity

Je možné liberální politiku obohatit o prvky vycházející z neevropských vyjádření odporu proti nespravedlnosti a utrpení? Pokud ano, tak jak a o které? Není potenciálním řešením politické a do jisté míry i morální krize současnosti právě otevření se podnětům podrobených národů a společností z dob kolonizace? Odpovědi na tyto otázky se snaží nalézt předkládaná publikace.

Filosofia
mysleni-a-tvorba-egona-bondyho

Myšlení a tvorba Egona Bondyho

Předkládaná kniha je první kolektivní monografií, která si klade za cíl postihnout nejpodstatnější aspekty díla jednoho z nejoriginálnějších českých myslitelů druhé poloviny 20. století, filosofa Egona Bondyho (1930–2007). Záběr Bondyho myšlení byl velmi široký: vedle zkoumání ontologické problematiky a formulování tzv. „nesubstančního modelu v ontologii" se celý svůj život zajímal i o mimoevropskou filosofickou tradici – napsal dějiny indické, čínské, islámské a židovské filosofie, monografii o Buddhovi, podílel se na překladu Tao te ťingu. Rozsáhlá je také jeho básnická, prozaická i dramatická tvorba a je rovněž znám jako autor kritických analýz minulého i současného společenského systému. Širokému záběru Bondyho tvorby odpovídá jak struktura práce, tak i výběr kolektivu domácích a zahraničních badatelů, jenž zahrnuje nejen filosofy, nýbrž i sinology, arabisty, indology, politology, historiky a bohemisty. Výsledkem je kniha, která představuje Bondyho dílo jako dílo živé a inspirativní, jež podněcuje k promýšlení řady fundamentálních otázek současnosti.

Filosofia