Články

idea-dejin-a-palacky-jako-myslitel

Idea dějin a Palacký jako myslitel

František Palacký svým myšlením a jednáním zřetelně vytyčil smysl české existence v dějinách lidstva, a tak udal rozhodující tón českému národnímu obrození 19. století a z něj pramenícímu dramatickému pohybu českých dějin do dnešních časů. Stočtyřicáté výročí úmrtí Františka Palackého jsme si připomněli společným workshopem Filosofického a Historického ústavu akademie věd České republiky „Idea dějin a Palacký jako myslitel", jenž se uskutečnil 23. června 2016 v prostorách akademického konferenčního centra Filosofického ústavu AV ČR. Celek sborníku příspěvků z této akce, zaměřený na myslitelský přínos a podnětnost díla Františka Palackého, ukazuje věcnou oprávněnost hodnocení jeho zásadního významu jako přelomově klíčové osobnosti na poli filosofie, historické vědy a politického jednání v moderních českých dějinách. Zároveň na fenoménu Palackého předvádí konkrétní možnost souladu úsilí filosofického a historiografického zkoumání. Zejména Palackého filosofie dějin se ukazuje jako příhodná půda prolínání filosofického a historického bádání. A právě Palackého rozhodující důraz na ideu dějin se ukazuje jako optimální rámec takového prolnutí, jak texty sborníku často dokládají.

Filosofia
kontradikce-contradictions-1-2-2018-2-rocnik

Kontradikce / Contradictions 1-2/2018 (2. ročník)

Dvojjazyčná ročenka je médiem věnovaným odbornému bádání a diskusím o dějinách a současnosti kritického sociálního myšlení ve střední a východní Evropě, jakož i o „postkomunistické" situaci v dalších částech světa, které ovlivnil pád vlád komunistických stran. Vychází druhý ročník s texty N. Pepperellové o Lukácsovi, D. Swaina o rawlsovských teoriích spravedlnosti, P. Steinera o Havlovi, N. Nesbitta o Deleuzovi a hudbě, V. Effenbergera o poezii, H. Marcuseho o estetice a A. Badioua o komunismu.

Filosofia
kontradikce-contradictions-1-2-2017-1-rocnik

Kontradikce / Contradictions 1-2/2017 (1. ročník)

Dvojjazyčná ročenka nazvaná Kontradikce / Contradictions je médiem věnovaným odbornému bádání a diskusím o dějinách a současnosti kritického sociálního myšlení ve střední a východní Evropě, jakož i o „postkomunistické" situaci v dalších částech světa, které pád vlád komunistických stran ovlivnil. V českém intelektuálním kontextu jde o první odborné periodikum věnované výhradně kritické teorii společnosti. Zároveň jde o první odborné periodikum mezinárodního dosahu, které se zaměřuje primárně na teoretické otázky postkomunismu ve světle intelektuálního odkazu společenské kritiky ve střední a východní Evropě.

Filosofia
smysl-ceske-existence-ceska-statni-idea-a-masarykova-ceska-otazka

Smysl české existence Česká státní idea a Masarykova česká otázka

Monografie se zaměřuje na duchovní základy české státnosti a smyslu českých dějin, k nimž se Československá republika zejména myšlením a jednáním svého klíčového zakladatele Tomáše G. Masaryka, jež vycházely z jeho pojetí české otázky, přihlásila a náš stát dosud hlásí. Pojednání vychází z filosofického významu Masarykova pojetí českých dějin v souvislostech české státní ideje. Z tohoto zorného úhlu se zabývá duchovně zásadními osobnostmi rozhodujících epoch a zlomových událostí českých, resp. československých dějin. V závěru se výslovně dotýká aktuálních dějinných souvislostí a nynějších problémů zakládajícího smyslu české státnosti.

Academia
pohyb-a-rad-pokus-o-fenomenologickou-ontologii

Pohyb a řád: Pokus o fenomenologickou ontologii

Miloslav Bednář se ve své monografii zabývá rozvrhem fenomenologické ontologie. Předkládá filosofické veřejnosti samostatný a svébytný koncept fenomenologické ontologie, který vyrůstá především z filosofie Jana Patočky, je však poučen i širším historickým vývojem fenomenologie. Pojetí původního času je mu východiskem fenomenologického nahlédnutí a uchopení původního fenomenologického a fenomenologicko-kosmologického univerza - Fysis. Původní pohyb Fysis se takto odhaluje jako původní pohybový posun ukazování jako takového, a rozmanitosti jeho struktur a základních prvků.

Togga
der-anarchismus-absicht-und-tat

Der Anarchismus - Absicht und Tat

Während die Anarchisten seit Mitte des 19. Jahrhunderts an die Verwirklichung der sozialpolitischen Konzeptionen oder Theorien dachten, blieb es oft nur bei den Absichten. Die Bemühungen um die Verwirklichung der Konzeptionen waren meis­tens stärker als das Überdenken der theoretischen Grun­dlagen. Zumeist ist es nicht gelungen, die sozialpolitischen oder revolutionären Ab­sichten, die hier und jetzt auf eine Verwirklichung zielten, zu erfüllen. Wenn schon, dann eigentlich nur in einem zeitlich und räumlich sehr begrenzten Umfang. Vor allem aber waren die Anarchisten bestrebt, ein Maximum an Freiheit in die Konzepte der sozialen Wirklichkeit zu bringen und zu realisieren. Dabei wollten sie immer mehr sein als bloße Theoretiker; ihr Anliegen war es, ihre Ideen auch unmittelbar zu verwirklichen und entsprechend realisierbare Konzepte zu liefern.

Manibus propriis
mozkem-nebo-pesti-horizont-ceskeho-anarchismu-na-prelomu-19-a-20-stoleti6

Mozkem nebo pěstí? Horizont českého anarchismu na přelomu 19. a 20. století.

Na přelomu 19. a 20. století se utvářel český anarchismus jako hnutí postupně ve dvou podobách. V jedné akcentoval praktickou stránku hnutí v dělnickém zázemí jako podobu stávkového hnutí, odborové solidarity a přímého nezprostředkovaného nátlaku v podobě anarchosyndikalismu – jako pěst hnutí. Ve druhé podobě se formoval jako intelektuálně teoretizující orientace ke svobodě individua a společnosti, jako komplementární součást anarchistického hnutí – jako jeho mozek. Tak chtěl být chápán a působit český anarchismus na počátku 20. století.

Manibus propriis
materialy-k-teorii-elit-a-k-jeji-kritice

Materiály k teorii elit a k její kritice

V kontextu rostoucích společenských nerovností a politické nestability s tím spojené se objevují otázky, zda a do jaké míry jsou za tento vývoj zodpovědné elity. Čtenáři se dostává do rukou sborník vybraných pasáží klasických textů z přelomu 19. a 20. století (Gaetana Moscy, Vilfreda Pareta a Roberta Michelse), příspěvků autorů, kteří na teorii elit navázali (Karla Mannheima, Jamese Burnhama ad.), včetně pokusů o kritiku teorie elit (György Lukács, Thomas Bottomore a jiní). Tato kniha dále mapuje etapu vývoje teorie elit od druhé světové války přibližně do sedmdesátých let 20. století a dává nahlédnout do zkoumání sociálních nerovností a hierarchií. Svým způsobem představuje alternativní přístup či doplněk k marxistické třídní analýze.

Filosofia
modernita-modernity-v-eurasijskych-kulturnich-a-civilizacnich-kontextech

Modernita/modernity v eurasijských kulturních a civilizačních kontextech

Výběr textů podává přehled současných teoretických úvah věnovaných modernitě v singuláru i plurálu, a to jednak z evropské či západní perspektivy a jednak v dialogu s některými nezápadními, speciálně asijskými, interpretacemi. Interpretace modernity se utvářely v rozdílných kulturních a civilizačních prostředích, což se odráží v odlišných myšlenkových rámcích. Sborník má transdisciplinární charakter a navazuje především na knihy s interkulturním zaměřením, které vyšly v ediční řadě Filosofie a sociální vědy. Přispívá k pochopení, že vývoj Evropy neurčují čistě vnitřní faktory, ale i vztahy ke globálním partnerům a aktérům světového dění.

Filosofia
je-treba-zavrhnout-liberalismus-k-jednomu-problemu-modernity5

Je třeba zavrhnout liberalismus? K jednomu problému modernity

Je možné liberální politiku obohatit o prvky vycházející z neevropských vyjádření odporu proti nespravedlnosti a utrpení? Pokud ano, tak jak a o které? Není potenciálním řešením politické a do jisté míry i morální krize současnosti právě otevření se podnětům podrobených národů a společností z dob kolonizace? Odpovědi na tyto otázky se snaží nalézt předkládaná publikace.

Filosofia