Oddělení pro studium moderní české filosofie

Vedoucí: Mgr. Ivan Landa, Ph.D.

Zástupce vedoucího: PhDr. Jan Mervart, Ph.D.

Oddělení pro studium moderní české filosofie realizuje základní výzkum zaměřený na dějiny české filosofie od počátku 19. do konce 20. století, a to v širším kontextu evropských intelektuálních dějin. Zaměřuje se nejenom na oblasti, které se již staly předmětem zájmu badatelů, nýbrž také na oblasti, které jsou dnes zpravidla opomíjeny. Výzkum členů oddělení se soustřeďuje na následující tematické okruhy:

(I) Česká marxistická filosofie.

(II) Česká nemarxistická filosofie.

(III) Česká filosofie a společnost do r. 1948.

V rámci těchto oblastí se v současné době realizují dílčí projekty, z nichž každý zahrnuje jak původní badatelskou, tak kriticko-ediční práci:

1) Marxistický humanismus v Československu (Feinberg, Kužel, Landa, Mervart, Tomek).

Hlavním cílem projektu je zkoumat charakter marxistického humanismu v Československu stejně tak jako jeho intelektuální podhoubí a působení. Zvláštní pozornost je věnována dílu Karla Kosíka, Roberta Kalivody, Vítězslava Gardavského, Ivana Svitáka nebo Lubomíra Sochora.

2) Filosofie disidentského hnutí (Feinberg, Kužel, Landa, Mervart).

Hlavním cílem projektu je zmapování myšlenkového světa účastníků disidentského hnutí. Zvláštní pozornost se zaměřuje na myšlenky a koncepce hlavních představitelů českého disentu (V. Benda, V. Havel, L. Hejdánek, J. Němec aj.).

3) Filosofické a společenskovědního myšlení v českých zemích v letech 1800-1948 (Svoboda, Ševeček, Tomek).

Hlavním cílem tohoto projektu je příprava bibliografie pramenné literatury k dějinám českého myšlení (z pozůstalosti K. Urianka), jež bude kromě jiného zahrnovat také bibliografie děl židovských a německých autorů působících na našem území stejně jako i děl účastníků ruské emigrace žijících v ČSR v letech 1918-1949. Dílčím cílem je historické a systematické zpracování tematiky českého hegelianismu, anarchismu, herbartismu a strukturalismu v souvislostech středoevropských dějin idejí.

Výstupy zahrnují kritické edice pramenných děl formou antologií a vybraných či sebraných spisů (K. Kosíka, V. Gardavského, I. Svitáka aj.), původní odborné studie, články a recenze v domácích a zahraničních odborných periodicích, autorské a kolektivní monografie, překlady a bibliografie, organizování domácích a mezinárodních konferencí, workshopů, seminářů a přednášek pro odbornou i laickou veřejnost.

Oddělení pro studium moderní české filosofie spolupracuje s domácími i zahraničními badateli, vědeckými institucemi, univerzitami a archivy.

14-12-2012 13:40:34

Nadcházející akce

  • 28.05.
    2019

    Contingency & Potential: Re-Considering Critical Theory after the Empirical Turn

    Od 16:00 v Akademickém konferenčním centru
    (Jilská 1, 110 00 Praha 1)

     

    Přednáška

     

    Oddělení pro studium moderní české filosofie

    vás zve na přednášku s názvem

    Contingency & Potential: Re-Considering Critical Theory after the Empirical Turn

    kterou přednese

    Dr. Darryl Cressman

    (Maastricht University)

    Over the past two decades, proponents of the empirical turn have constructed an intellectual history of the philosophy of technology in which the discipline can be neatly divided between classical and empirical approaches. The latter, influenced by work in Science and Technology Studies (STS) and phenomenology, takes as its starting point that humans and technical artifacts are intertwined and so the challenge for philosophers is conceptualizing the active engagements between humans and technologies without drawing a neat distinction between the two. In contrast, classical approaches, which are associated with philosophers like Martin Heidegger, Herbert Marcuse, and Jacques Ellul, have been deemed "classical" and reduced to essentialist holdovers from the past. In this presentation, I want to challenge this intellectual history by arguing that dialectical and critical philosophies of technology are neither essentialist nor do they rely upon simplistic dichotomies of liberation and domination. Rather, like work in STS and phenomenology, the critical, or dialectical, tradition is empirical and recognizes the inherent contingency of technical design and meaning. Where these approaches differ is that critical theories of technology are historically oriented towards the question of why we have the technologies we do, pointing to the distinctly sociotechnical contexts that precede and give meaning to our everyday experiences while opening up concrete potentials that can realize goals and ambitions that are different than those of the groups who design and administer technologies.