Oddělení pro studium moderní české filosofie

Vedoucí: Mgr. Ivan Landa, Ph.D.

Zástupce vedoucího: PhDr. Jan Mervart, Ph.D.

Oddělení pro studium moderní české filosofie realizuje základní výzkum zaměřený na dějiny české filosofie od počátku 19. do konce 20. století, a to v širším kontextu evropských intelektuálních dějin. Zaměřuje se nejenom na oblasti, které se již staly předmětem zájmu badatelů, nýbrž také na oblasti, které jsou dnes zpravidla opomíjeny. Výzkum členů oddělení se soustřeďuje na následující tematické okruhy:

(I) Česká marxistická filosofie.

(II) Česká nemarxistická filosofie.

(III) Česká filosofie a společnost do r. 1948.

V rámci těchto oblastí se v současné době realizují dílčí projekty, z nichž každý zahrnuje jak původní badatelskou, tak kriticko-ediční práci:

1) Marxistický humanismus v Československu (Feinberg, Kužel, Landa, Mervart, Tomek).

Hlavním cílem projektu je zkoumat charakter marxistického humanismu v Československu stejně tak jako jeho intelektuální podhoubí a působení. Zvláštní pozornost je věnována dílu Karla Kosíka, Roberta Kalivody, Vítězslava Gardavského, Ivana Svitáka nebo Lubomíra Sochora.

2) Filosofie disidentského hnutí (Feinberg, Kužel, Landa, Mervart).

Hlavním cílem projektu je zmapování myšlenkového světa účastníků disidentského hnutí. Zvláštní pozornost se zaměřuje na myšlenky a koncepce hlavních představitelů českého disentu (V. Benda, V. Havel, L. Hejdánek, J. Němec aj.).

3) Filosofické a společenskovědního myšlení v českých zemích v letech 1800-1948 (Svoboda, Ševeček, Tomek).

Hlavním cílem tohoto projektu je příprava bibliografie pramenné literatury k dějinám českého myšlení (z pozůstalosti K. Urianka), jež bude kromě jiného zahrnovat také bibliografie děl židovských a německých autorů působících na našem území stejně jako i děl účastníků ruské emigrace žijících v ČSR v letech 1918-1949. Dílčím cílem je historické a systematické zpracování tematiky českého hegelianismu, anarchismu, herbartismu a strukturalismu v souvislostech středoevropských dějin idejí.

Výstupy zahrnují kritické edice pramenných děl formou antologií a vybraných či sebraných spisů (K. Kosíka, V. Gardavského, I. Svitáka aj.), původní odborné studie, články a recenze v domácích a zahraničních odborných periodicích, autorské a kolektivní monografie, překlady a bibliografie, organizování domácích a mezinárodních konferencí, workshopů, seminářů a přednášek pro odbornou i laickou veřejnost.

Oddělení pro studium moderní české filosofie spolupracuje s domácími i zahraničními badateli, vědeckými institucemi, univerzitami a archivy.

Kalendář

«  červenec 2020  »
púsčpsn
1 2 3 4 5
6 7 8 9101112
13141516171819
20212223242526
2728293031

Právě vychází

    • mozkem-nebo-pesti-horizont-ceskeho-anarchismu-na-prelomu-19-a-20-stoleti

      Mozkem nebo pěstí? Horizont českého anarchismu na přelomu 19. a 20. století.

      Na přelomu 19. a 20. století se utvářel český anarchismus jako hnutí postupně ve dvou podobách. V jedné akcentoval praktickou stránku hnutí v dělnickém zázemí jako podobu stávkového hnutí, odborové solidarity a přímého nezprostředkovaného nátlaku v podobě anarchosyndikalismu – jako pěst hnutí. Ve druhé podobě se formoval jako intelektuálně teoretizující orientace ke svobodě individua a společnosti, jako komplementární součást anarchistického hnutí – jako jeho mozek. Tak chtěl být chápán a působit český anarchismus na počátku 20. století.

      Manibus propriis
    • the-paradox-of-authenticity-folklore-performance-in-post-communist-slovakia

      The Paradox of Authenticity: Folklore Performance in Post–Communist Slovakia.

      Contents

      Observing the activities of urban folk dance enthusiasts in Slovakia, Joseph Grim Feinberg sets out to scrutinize the processes by which "authentic folklore" is identified, talked about, represented, reconstructed, reenacted, and revived. In Weaving together personal narrative, ethnographic analysis, and philosophical reflection, Feinberg examines the aspirations and difficulties of young folk dance devotees as they recognize that authenticity is more easily prized than achieved. He sheds new light on the problems of specialized performance and broad participation, the uneasy relationship between folklore and the public sphere, and the paradoxical pursuit of authenticity in the modern world.

      University of Wisconsin Press
    • vratit-folklor-udom-dialektika-autentickosti-na-sucasnom-slovensku

      Vrátiť folklór ľuďom. Dialektika autentickosti na súčasnom Slovensku.

      O knize

      Kniha skúma myšlienky a činnosť hnutia za „autentický folklór" na súčasnom Slovensku. Kladie si otázky, ako sa skupina kultúrnych činiteľov snaží etablovať svoje oprávnenie zobrazovať autentický folklór a ako rieši zdanlivý paradox, že autentický folklór sa poníma ako niečo komorné a súkromné, ako niečo, čo sa neprezentuje žiadnemu publiku, ale pritom je nutné tento neprezentovateľný materiál prezentovať publiku, aby sa verejnosť o ňom dozvedela. Kniha prekladá hypotézu, že rozporuplné hľadanie autentickosti je stálym a možno nevyhnutným prvkom života modernej doby, zároveň sa však toto hľadanie objavuje v rôznych podobách. V knihe je napríklad analyzovaný rozdiel medzi tým, čo nazývam súčasným režimom autenticity a režimom autenticity, ktorý prevládol na Slovensku medzi rokmi 1948 a 1989. Zatiaľ čo predošlý diskurzívny režim zdôrazňoval kontinuitu medzi starými, "autentickými" formami folklóru a súčasnými kultúrnymi prejavmi, dnešné hnutie za autentický folklór zdôrazňuje časovú diskontinuitu. Zatiaľ čo predošlý diskurzívny režim sa odvolával na "ľud" ako pretrvávajúci subjekt politiky i kultúry, ako niečo, čo spája staré a nové, dnešné hnutie rétoricky konštruuje "ľud" ako tradičného– nie moderného – "nositeľa" folklóru, ktorý je prítomný hlavne v minulosti a mimo politickej sféry.

      Sociologický ústav SAV, Edícia Analýzy AKAmedia
    • idea-dejin-a-palacky-jako-myslitel

      Idea dějin a Palacký jako myslitel

      František Palacký svým myšlením a jednáním zřetelně vytyčil smysl české existence v dějinách lidstva, a tak udal rozhodující tón českému národnímu obrození 19. století a z něj pramenícímu dramatickému pohybu českých dějin do dnešních časů. Stočtyřicáté výročí úmrtí Františka Palackého jsme si připomněli společným workshopem Filosofického a Historického ústavu akademie věd České republiky „Idea dějin a Palacký jako myslitel", jenž se uskutečnil 23. června 2016 v prostorách akademického konferenčního centra Filosofického ústavu AV ČR. Celek sborníku příspěvků z této akce, zaměřený na myslitelský přínos a podnětnost díla Františka Palackého, ukazuje věcnou oprávněnost hodnocení jeho zásadního významu jako přelomově klíčové osobnosti na poli filosofie, historické vědy a politického jednání v moderních českých dějinách. Zároveň na fenoménu Palackého předvádí konkrétní možnost souladu úsilí filosofického a historiografického zkoumání. Zejména Palackého filosofie dějin se ukazuje jako příhodná půda prolínání filosofického a historického bádání. A právě Palackého rozhodující důraz na ideu dějin se ukazuje jako optimální rámec takového prolnutí, jak texty sborníku často dokládají.

      Filosofia
    • smysl-ceske-existence-ceska-statni-idea-a-masarykova-ceska-otazka

      Smysl české existence Česká státní idea a Masarykova česká otázka

      Monografie se zaměřuje na duchovní základy české státnosti a smyslu českých dějin, k nimž se Československá republika zejména myšlením a jednáním svého klíčového zakladatele Tomáše G. Masaryka, jež vycházely z jeho pojetí české otázky, přihlásila a náš stát dosud hlásí. Pojednání vychází z filosofického významu Masarykova pojetí českých dějin v souvislostech české státní ideje. Z tohoto zorného úhlu se zabývá duchovně zásadními osobnostmi rozhodujících epoch a zlomových událostí českých, resp. československých dějin. V závěru se výslovně dotýká aktuálních dějinných souvislostí a nynějších problémů zakládajícího smyslu české státnosti.

      Academia
    • pohyb-a-rad-pokus-o-fenomenologickou-ontologii

      Pohyb a řád: Pokus o fenomenologickou ontologii

      Miloslav Bednář se ve své monografii zabývá rozvrhem fenomenologické ontologie. Předkládá filosofické veřejnosti samostatný a svébytný koncept fenomenologické ontologie, který vyrůstá především z filosofie Jana Patočky, je však poučen i širším historickým vývojem fenomenologie. Pojetí původního času je mu východiskem fenomenologického nahlédnutí a uchopení původního fenomenologického a fenomenologicko-kosmologického univerza - Fysis. Původní pohyb Fysis se takto odhaluje jako původní pohybový posun ukazování jako takového, a rozmanitosti jeho struktur a základních prvků.

      Togga